Neužívejte širokospektrální probiotika během antibiotické léčby

Všichni už dnes víme, že střevní mikrobiom hraje klíčovou roli v našem zdraví – podílí se na trávení, vstřebávání i syntéze živin, ovlivňuje imunitní i nervový systém. Také není pochyb, že antibiotika jsou důležitou součástí moderní léčby bakteriálních infekcí. Kromě patogenů ale ničí také prospěšné střevní bakterie – a vede to k dysbióze, průjmu nebo antibiotické kolitidě.

V minulosti se běžně doporučovalo užívat současně s antibiotiky také širokospektrální probiotika (laktobacily a bifidobakterie). Novější výzkumy však tento přístup přehodnocují.

Proč širokospektrální probiotika při antibiotikách nepomáhají

Zaprvé, většina běžných laktobacilů a bifidobakterií je citlivá na antibiotika – antibiotikum je v trávicím traktu zahubí dříve, než mohou prospět. Zadruhé, průlomová studie týmu z Weizmann Institute (Izrael) ukázala, že podání komerční směsi probiotik po antibiotikách může paradoxně zpomalit obnovu přirozeného mikrobiomu.

Ve studii dostala jedna skupina po dobrání antibiotik směs 11 kmenů laktobacilů a bifidobakterií, druhé byl podán autologní transplantát vlastní stolice a třetí skupina neabsolvovala žádnou intervenci. Výsledky byly překvapivé: u skupiny s probiotiky trvalo mikrobiomu až 6 měsíců, než se vrátil do normálu. U skupiny bez probiotik to bylo asi 3 týdny a u skupiny s transplantátem jen pár dní. Probiotika tedy v tomto experimentu oddálila návrat původní mikrobiální rovnováhy – pravděpodobně tím, že dočasně kolonizovala střevo a bránila znovuosídlení původními kmeny.

Saccharomyces boulardii: výjimka z pravidla

Saccharomyces boulardii je nepatogenní kvasinka, nikoli bakterie. Díky tomu není přímo zasažena antibiotiky, která cílí na bakterie. Lze ji tedy bezpečně podávat současně s antibiotickou kúrou, aniž by byla zahubena.

Množství klinických dat potvrzuje, že S. boulardii významně snižuje riziko antibiotického průjmu a pomáhá udržet integritu střevního prostředí. Metaanalýza 21 klinických studií s téměř 4 800 pacienty ukázala, že podávání Saccharomyces boulardii během antibiotické léčby snížilo výskyt průjmů z 18,7 % na 8,5 %. Zároveň chrání před rozvojem kolitidy způsobené přemnožením Clostridioides difficile – v dětských studiích snížila riziko C. difficile infekce na čtvrtinu oproti placebu.

Saccharomycetka, jak ji rádi naturopaté někdy říkáme, navíc posiluje sliznici střeva. Používáme ji jako součást protokolů při autoimunitních onemocněních, při řešení propustného střeva i při zánětlivých střevních onemocněních jako je ulcerózní kolitida nebo Crohnova choroba. Je doporučena také při nízkém sIgA pro podporu imunitní odpovědi sliznice a dokáže produkovat látky neutralizující bakteriální toxiny.

Probiotický protokol při a po antibiotické terapii

1. Během užívání antibiotik

Nasaďte Saccharomyces boulardii ideálně do 48 hodin od začátku léčby – studie ukazují, že včasné podání může zabránit rozvoji dysbiózy a průjmu. Doporučovaná dávka je 5–10 miliard CFU denně (obvykle 1–2× denně 250 mg kapsle). Pokračujte po celou dobu ATB kúry a ještě 1 týden po dobrání antibiotik. Saccharomyces není třeba časově oddělovat od dávky antibiotika.

Vůči antibiotikám mohou být odolné také sporulující organismy. Patří sem půdní bakterie Bacillus coagulans nebo Bacillus subtilis ve formě spor – jejich spory jsou vůči antibiotikům i žaludeční kyselině velmi rezistentní. Kmen Lactobacillus rhamnosus GG má rovněž prokázanou odolnost a účinek u průjmů při antibiotikách – lze ho zvážit, vždy s odstupem alespoň 2–3 hodin od antibiotika.

2. Po ukončení antibiotik – obnova mikrobiomu

1–3 dny po dobrání antibiotik (poté, co ATB hladina v těle poklesne) se doporučuje zahájit multikmenové probiotikum s různými laktobacily a bifidobakteriemi. Volíme preparát s minimálně 10–20 miliardami CFU denně, tuto intenzivní fázi vedeme obvykle 2–4 týdny. Vhodné jsou kmeny: Lactobacillus rhamnosus, L. casei, L. plantarum, L. acidophilus, Bifidobacterium longum, B. breve, B. infantis.

Nezbytnou součástí post-antibiotického protokolu jsou prebiotika – nestravitelné vlákniny podporující růst prospěšných bakterií: inulin, fruktooligosacharidy (FOS), galaktooligosacharidy (GOS), rezistentní škroby. Ideálně ve stravě: kořenová zelenina, cibule, česnek, čekanka, oves, luštěniny. Zavádějte je opatrně a postupně, aby nedocházelo k nadýmání.

Nově se hovoří i o postbiotikách – metabolitech prospěšných mikrobů, jako jsou krátké mastné kyseliny (butyrát, propionát). Po antibiotikách může být užitečné dodat butyrát ve formě doplňku pro výživu kolonocytů a hojení střevní výstelky. Také fermentované potraviny (kefír, kysané zelí, kimchi, kombucha) obsahují živé kultury i postbiotické metabolity – jsou přirozenou kombinací probiotik a postbiotik.

3. Dlouhodobá péče o mikrobiom

Po překlenutí bezprostředního období rekonvalescence nastavte dlouhodobou strategii. Základ tvoří pestrá strava bohatá na vlákninu a pravidelná konzumace fermentovaných potravin – studie naznačují, že jejich zařazení do jídelníčku zvyšuje mikrobiální diverzitu a snižuje zánětlivé markery. V určitých obdobích (stres, dietní chyba, nemoc) lze zopakovat cílenou probiotickou kúru. U klientů s opakovaně narušeným mikrobiomem stojí za zvážení i kontrolní test střevního mikrobiomu (GI MAP) pár měsíců po antibiotikách.

Shrnutí protokolu: během antibiotik hlavně S. boulardii k ochraně sliznice; hned po antibiotikách intenzivní kúra směsi prospěšných bakterií + prebiotika pro obnovu mikrobiomu; dlouhodobě zdravá strava, fermentované potraviny a případně opakované probiotické intervence k udržení rovnováhy.

Přehled vybraných probiotických kmenů a jejich využití

Probiotika jsou vysoce specifická – účinky jsou kmenově specifické a nelze je paušálně vztahovat na celý rod. Níže uvádím přehled nejlépe prostudovaných kmenů a jejich ověřených indikací.

Saccharomyces boulardii

• Antibiotický průjem a prevence C. difficile kolitidy – snižuje výskyt průjmů o ~50 %
• Akutní infekční průjem – zkracuje trvání, doporučen i WHO
• Podpůrná léčba IBD (ulcerózní kolitida, Crohn) – snižuje relapsy
• Propustné střevo, autoimunitní protokoly, nízké sIgA

Lactobacillus rhamnosus GG (ATCC 53103)

• Průjmy u dětí – jeden z nejvíce prověřených kmenů, snižuje riziko antibiotického průjmu
• Zkracuje průběh akutních gastroenteritid (rotaviry)
• Prevence atopického ekzému a alergií při podávání kojencům
• Podpora slizniční imunity, méně respiračních infekcí v dětských kolektivech

Lactobacillus plantarum 299v

• IBS – prokázaná úleva od nadýmání a bolesti břicha
• Ulcerózní kolitida – zlepšení slizničního hojení jako doplněk standardní terapie
• Zlepšuje vstřebávání některých živin (zejm. železa) – vhodný při malabsorpci

Bifidobacterium infantis 35624 (syn. B. longum 35624)

• IBS – jeden z nejlépe zdokumentovaných kmenů, zlepšuje bolesti, nadýmání i vyprazdňování
• Normalizuje poměr pro-/protizánětlivých cytokinů (IL-10/IL-12)
• Systémový protizánětlivý efekt – snižuje CRP, TNFα; testován u psoriázy a revmatoidní artritidy
• Zmírňuje doprovodné symptomy úzkosti a deprese u IBS

Bifidobacterium longum NCC3001

• Psychobiotikum – zmírňuje depresivní skóre a zlepšuje regulaci emocí (ověřeno fMRI)
• Testován u pacientů s IBS a doprovodnou depresí
• Zlepšuje i zažívací obtíže u IBS (nadýmání, diskomfort)

Lactobacillus helveticus R0052 + Bifidobacterium longum R0175

• Kombinace prokázala snížení hladiny kortizolu a míry úzkosti ve 30denních studiích
• Subjektivně lepší zvládání stresu a zlepšení nálady
• Náznaky zlepšení kvality spánku u jedinců se stresem

Bifidobacterium animalis subsp. lactis BB-12

• Imunitní podpora – méně nachlazení a infekcí u dětí i dospělých
• Zlepšuje odpověď na očkování (vyšší titry protilátek)
• Upravuje konzistenci stolice a pravidelné vyprazdňování

Escherichia coli Nissle 1917

• Ulcerózní kolitida – udržení remise srovnatelně účinně jako mesalazin
• Více než 100letá klinická zkušenost, využíván jako alternativa v IBD terapii
• Antagonismus vůči patogenním E. coli

Bacillus coagulans (GBI-30, MTCC5856)

• IBS – zlepšení bolesti břicha a redukce plynatosti
• Spory přežijí průchod žaludkem i antibiotika, aktivují se až ve střevě
• SIBO – lépe tolerován než klasické laktobacily, nezesiluje fermentaci v tenkém střevě

Multikmenové směsi (VSL#3 / Visbiome)

• 8 kmenů ve velmi vysoké koncentraci (450 miliard/den)
• Klinické důkazy pro navození a udržení remise pouchitidy a ulcerózní kolitidy
• IBS průjmového typu – zmírňuje nadýmání a frekvenci stolice