Když jídlo není lékem

Správná strava je základním předpokladem pro růst, vývoj a regeneraci organismu. Už Hippokrates před 2 400 lety hlásal: „Nechť strava je tvým lékem." Ale co když není? Co když nám některé potraviny škodí?

Citlivost na jednotlivé potraviny se navíc může změnit nebo rozvinout v průběhu života. Reakce na potraviny lze rozdělit do dvou základních skupin – imunitní a neimunitní. Z nich se generují tři nejčastější typy: alergie, senzitivita a potravinová intolerance. Tyto pojmy se však často zaměňují a vzniká zbytečný zmatek.

Potravinová intolerance

Nejznámější je intolerance laktózy – mléčného cukru. S jeho štěpením pomáhá enzym laktáza, kterou v dětství vyrábíme víceméně všichni. Její produkce s věkem klesá – jak moc, je dáno geneticky. Některé genotypy mají schopnost vytvářet laktázu po celý život, u jiných se její tvorba v průběhu života úplně zastaví.

Takže i když nám mléčné produkty v mládí nedělaly problémy, v dospělosti nebo ke stáří mohou vyvolávat nadýmání, průjmy, křeče, ale i bolesti hlavy nebo kožní problémy. Intolerance laktózy se zjišťuje genetickým testem (celoživotní předpoklady) nebo speciálním dechovým testem (aktuální stav) – neurčuje se z krve, což je častý argument klientů, že jim „mléko na alergologii nevyšlo".

Alergie: rychlá reakce IgE protilátek

Při alergii nastupuje rychlý typ protilátek – IgE protilátky – které vznikají v řádech vteřin až minut po kontaktu s potravinou. Mívají jasné projevy: svědění, otok a pálení rtů či jazyka a mohou vést až k dušení nebo anafylaktickému šoku. Díky jasným projevům si jich je člověk dobře vědom. Testují se při klasických alergologických testech z krve.

Senzitivita: záludná pozdní reakce IgG protilátek

Druhý typ – senzitivita – tak zřejmá nebývá. Jsou za ni zodpovědné IgG protilátky, které mají pomalý nástup v řádech hodin až dnů, přetrvávají v krvi až 24 dnů a způsobují systémové a nespecifické projevy. U každého klienta se mohou projevit v jiné části těla jiným způsobem.

• Zhoršení zánětlivých a autoimunitních onemocnění (artritida, astma, ulcerózní kolitida, lupénka)
• Trávicí problémy (bolesti břicha, nadýmání, průjem i zácpa)
• Kožní projevy (vyrážky, kopřivky, ekzémy, svědění, akné)
• Neurologické projevy: zhoršení soustředění a paměti, podrážděnost, problémy s chováním

Projevy jsou tak různorodé, nastupují velmi plíživě a jsou spíše subjektivní – proto se těžko vypozorují a je nutné je testovat z krve.

IgG4 protilátky a testování

Při prvotním kontaktu s potravinou vznikají IgG1 protilátky, které jsou postupem času eliminovány v játrech. Při opakování se pak začínají tvořit IgG4 protilátky a vzniká zánětlivá reakce ve střevě i jinde v organismu. Při testování potravinových senzitivit je proto nutné dbát na to, aby byly testovány právě IgG4.

Na IgG protilátky panuje spousta názorů, mnohdy i negativních. Přitom například v případě diagnostiky celiakie se vedle IgA používají zcela běžně – a je dokonce nutné, aby pacient lepek před testováním konzumoval. Před časem Oxford University Publishing zveřejnil studii na pacientech s ulcerózní kolitidou, u kterých jedinou terapií ve sledovaném období bylo vyřazení IgG pozitivních potravin. Závěr: eliminační dieta zlepšila kvalitu života ve sledované skupině.

Co dělat s výsledky testů

V rámci komplexního pohledu se díváme na to, na kolik potravin organismus reaguje, a snažíme se zjistit proč. Může jít o přestimulovaný imunitní systém, chronickou infekci, nedostatečnou funkci žaludku či slinivky (nedostatek HCl nebo pankreatických šťáv, které potraviny nedostatečně naštěpí) nebo syndrom propustného střeva.

Po vyřešení těchto příčin a příslušné terapii je pak možné IgG pozitivní potraviny pomalu vracet zpátky do jídelníčku. Cílem totiž není jejich celoživotní vyloučení.