Alergie, astma, ekzém

V osmdesátých letech 20. století připadal na třídu základní školy snad jediný alergik. Od té doby se mnohé změnilo. Dnes je výjimkou spíše spolužák nebo kolega bez alergie. Co však zůstalo, je praxe, že s alergiemi se chodí na alergologii, s astmatem na plicní oddělení a s ekzémem na kožní. Každá z obtíží se léčí zvlášť, přestože mají společného jmenovatele – imunitní systém.

Imunitní systém je velmi složitý, komplexní a provázaný celek. Jeho podstatnou část jsou lymfocyty. Vytvářejí se z pomocných CD4+ lymfocytů, které „dozrávají" do dvou protihlných systémů označovaných jako Th1 a Th2. Do kterého z nich dozrají, závisí na prostředí v organismu a na signálních molekulách – cytokinech (interleukinech, interferonech a dalších), jež jsou jakýmsi dorozumívacím jazykem imunity.

Dvě ramena imunity: Th1 a Th2

Buňky Th1 tvoří buněčně zprostředkovanou imunitu (T-lymfocyty), která se podílí na likvidaci virů a některých bakterií, například chlamydií. Jsou první obrannou linií proti patogenům. Pokud jsou přeaktivované, působí orgánově specifické autoimunitní potíže – revmatoidní artritidu nebo Crohnovu nemoc.

Th2 buňky stojí za tvorbou B-lymfocytů a protilátek. Útočí na bakterie v tělesných tekutinách a v krvi, reagují na parazity, toxiny a alergeny. Při jejich hyperaktivaci vznikají systémová autoimunitní onemocnění – alergie, astma nebo atopický ekzém.

Onemocnění spojená s převahou Th1

• Revmatoidní artritida
• Roztroušená skleróza
• Diabetes 1. typu
• IBD (zánětlivá onemocnění střev)
• Psoriáza
• Crohnova nemoc
• Alopecie, vitiligo

Onemocnění spojená s převahou Th2

• Alergie
• Astma
• Atopická dermatitida (ekzém)
• Sklerodermie

Důležité je, aby obě ramena byla v rovnováze. Dominance jednoho systému automaticky vede ke snížení aktivity druhého – působí mezi nimi imunoregulační mechanismus jako u ramen váhy. Nemoci vycházející z Th2 dominance jsou velmi pestré a zdánlivě spolu nesouvisejí: astma, alergie a ekzém, ale i chronický únavový syndrom, dráždivý tračník, hemolytická anémie, trombocytopenie nebo endometrióza.

Se zvýšeným množstvím Th2 lymfocytů se automaticky snižuje Th1 část imunity – ta, která bojuje proti virům a nádorovým buňkám. Výsledkem je vyšší náchylnost k virovým infekcím a časté nachlazení.

Pravda starých Číňanů: střevo jako zdroj potíží

Jak taková dysbalance nastane? Nutriční specialista Henry Osiecki uvádí, že až 95 procent zdravotních problémů pochází ze střeva. Zdravé střevo tvoří velmi efektivní bariéru mezi vnitřním a vnějším světem. V některých tkáních se mezi buňkami uplatňují tzv. těsné spoje (tight junctions) – speciální spojení, skrz která nemůže proniknout nic nepovolané. Najdeme je ve střevě i v žaludku.

Lidská životospráva však tyto spoje poškozuje. Na jejich destrukci se podílejí: zonuliny vznikající trávením pšenice, lektiny z luštěnin a obilovin, solanin z lilkovité zeleniny, alkohol, nadužívání antibiotik a kortikoidů, nedostatek vlákniny nebo toxin candidalysin produkovaný kvasinkou Candida.

Pokud střevní bariéra selže, dostávají se do krevního oběhu částice, které tam nemají co dělat. To vede k hyperstimulaci imunitního systému, zvýšení zánětlivosti a nerovnováze, která se může přehoupnout do Th2 i Th1. Například infekce candidou povede spíše k podpoře Th2 dominance. Oxidační stres snižuje hladinu nitrobuněčného glutathionu a dále predisponuje organismus k Th2 reakci.

Je až fascinující, že čínská medicína stará tisíce let řadí ekzém a astma do problematiky tlustého střeva – přestože o existenci imunitní rovnováhy v tehdejší době neměla tušení.

Autoimunitní stravování

Základem terapie – a týká se to všech autoimunitních potíží, nejen alergií a ekzémů – je obnovení střevní stability, podpora mikrobiomu, snížení zánětlivosti a modulace imunitního systému. K tomu slouží celá řada nutričních protokolů. Z nejznámějších jde o GAPS, Specifická sacharidová dieta (SCD) nebo autoimunitní protokoly dle Dr. Sarah Ballantyne, Dr. Amy Myers či Dr. Terryho Wahleho.

Všechny vycházejí z paleo stravování a jsou postaveny na eliminační fázi, kdy jsou z jídelníčku vyřazeny potenciálně dráždivé potraviny, aby se obnovila střevní sliznice a zklidnil imunitní systém. Pak následuje postupné znovuzařazování a pečlivé sledování reakcí. Cílem není trvalá eliminace, ale nalezení dlouhodobě udržitelného stravování podle reakcí vlastního těla.

Reakce se postupem času, jak se moduluje imunitní systém, zmírňují. Takže i když první pokus o zařazení potraviny přinese reakci, zopakování za pár týdnů může naopak vést ke zdárnému znovuzařazení. To samozřejmě neplatí třeba v případě úplné intolerance laktózy – ta je geneticky daná neschopností těla vytvářet enzym, který mléčný cukr štěpí.

Osvobozující pocit: dostat nemoc pod vlastní kontrolu

Pokud jsou ramena imunitního systému vychýlena, není vhodné je nesprávně stimulovat. Různé imunitní byliny a suplementy působí na různé složky imunity a při nevhodném nasazení mohou stimulovat již přestimulovanou část – a zdraví zhoršit.

Například beta-glukan získaný z houby trsnatce snižuje aktivaci B buněk (Th2) a posiluje pomocné T-buňky (Th1) – čehož se dá využít při Th2 dominanci. Čínská houba Cordyceps naopak podporuje Th1 imunitní odpověď přes jiný mechanismus. Vitamin E pak může v závislosti na dávce působit oběma směry.

Pozornost přitom není soustředěna pouze na stravu. Důležitá je i práce s toxickým zatížením, virovou zátěží a celkovým životním stylem a psychikou. Nejdůležitější je, že tím pacienti dostávají nemoc pod vlastní kontrolu – a to je v případě autoimunitních onemocnění nové a osvobozující.

Astma a fyzioterapie

Astma je chronické respirační onemocnění. Příznaky jsou dušnost, tlak na hrudí, kašel, pískání, neschopnost plně vydechnout a pocit nedostatečného dechu. U astmatiků se setkáváme s nádechovým postavením hrudního koše, což ovlivňuje další oblasti pohybového aparátu. Nedostatečný dech může celkově zhoršit svalovou práci, protože svaly nemají dostatek kyslíku. Fyzioterapie je proto nedílnou součástí komplexní péče o astmatika.

Respirační fyzioterapie pracuje přímo s dechovou prací. Cílem je vždy uvolnit plný a volný dech – závislý na držení těla, dechovém stereotypu, průchodnosti dýchacích cest a síle nádechových i výdechových svalů. Fyzioterapeut astma nevyléčí, ale může astmatikovi pomoci výrazně zlepšit kvalitu života. Proto by fyzioterapie u astmatiků neměla být opomíjena.